Lidské tělo je složitý stroj
Všichni jsme v zásadě stejní. Respektive náš pohybový systém vypadá u každého člověka téměř identicky. Tak kde jsou ty složitosti? Když se řekne pohybový systém, většina z vás si představí svaly a kosti, někdo možná i vazy či chrupavky. Jenže... do našeho pohybového systému se promítá velká spousta věcí...
Jak jsme se naučili hýbat?
Většinu pohybových vzorů se učíme už v prvních měsících našeho života... To, jak předpisově jsme pásli koníčky ve třech měsících se promítne i do našeho současného sezení u počítače. Ale samozřejmě za naši bolest krční páteře nemůže pouze to, jak vzorné jsme byli miminko. Můžeme se naučit špatně chodit, špatně běhat, špatnou techniku našeho oblíbeného sportu, ale i třeba špatně řídit auto. A pohybové stereotypy se přeučují velmi složitě.
Jaké pohybové zlozvyky ve svém životě opakujeme?
Nošení aktovky (kabelky, notebook brašny) na jednom rameni, dávání nohy přes nohu při sezení, neustálé dívání se do mobilu, řízení volantu jednou rukou, nošení batolete na jednom boku maminky... to vše jsou činnosti, které velmi pravděpodobně budou mít negativní dopad na náš pohybový aparát. Zamyslete se, jakými pohybovými zlozvyky trpíte vy?
Pohybový aparát je fyzika (můj učitel na fyziku jásá)
Naše končetiny fungují jako páky, klouby jako mechanické stroje, napětí se přenáší z jednoho svalu na druhý, těžiště těla je velmi důležité, centrace kloubu je mantrou fyzioterapeuta... a tak třeba opora o palec u nohy nám ovlivní postavení kotníku, kolene, kyčle, pánve, bederní i krční páteře a tím postavení hlavy (abychom se udrželi vzpřímení v gravitačním poli) - a tak když vás například bolí hlava... příčinou může být ona špatná opora o palec nohy. A nebo taky úplně něco jiného ;-).
Kondice našich vnitřních orgánů
Ano, i to, že vás trápí chronické zácpy, se projeví v pohybovém aparátu. Každý orgán našeho těla je zavěšen ve vazivu - nepluje si jen tak v prostoru např. břišní dutiny. A to vazivo přenese napětí daného orgánu někam dál... Do páteře? Do ramene? Špatně se vám polyká? Takže i stav vašich střev je pro nás důležitý. Nestyďte se to před fyzioterapeutem zmínit. Někdy je to důležitý dílek do skládačky vašich příčin pohybových obtíží.
Stres
Že starosti držíme na svých ramenou ví dnes asi každý... Ale víte, že i vaše žvýkací svaly zatínáte při stresu a že z nich může pekelně bolet hlava? Že když fyzioterapeut řekne povolte a vy držíte pořád tu ruku ve vzduchu, má co dělat s mírou vaší relaxace? Že to, že někdy vyletíte jako čertík z krabičky může být někdy lepší než zachovat klidnou tvář a dusit napětí v sobě? To napětí se jen tak neztratí... přenese se kam? Někam do svalů třeba? Nebo do žaludku? Která část těla je váš polykač stresu?
Vitamíny, minerály... Léky?
Většina lidí tuší, že když trpí na křeče, může to znamenat nedostatek hořčíku. Ano, hořčík je důležitý prvek pro činnost našich svalů, ale není sám - potřebujeme také vápník či draslík a vitamíny B, C či D. Pozornosti by neměly ujít ani léky, které denně užíváte. I ty mohou stav vašeho pohybového systému ovlivňovat.
A to není zdaleka vše... Ano, pohybový systém člověka je stroj složitý. Proto mě nepřestává bavit jeho taje objevovat a zkoumat. Žádný klient není "jako přes kopírák" - v každém těle se odráží jiný život, který prožil a prožívá. Proto také většinou nefunguje "návštěva u fyzioterapeuta = zmáčkne knoflík a budu jako rybička".
To rozplétání vaší příčiny obtíží může občas trvat. Většinou jste si to pár měsíců či let střádali, takže teď zase budete muset dělat chvilku tělu dobře. Ale vydržte! Vyplatí se to ;-)